|
|
Populační a ochranářská genetika rysa ostrovida na okraji Západních Karpat
Stehlíková, Monika
Diplomová práce se zabývá populační a ochranářskou genetikou ryse ostrovida na okraji Západních Karpat, zahrnujícím území Chráněné krajinné oblasti Beskydy na české straně a Chráněné krajinné oblasti Kysuce na slovenské straně (celkem ?1500 km2). Cílem práce bylo s využitím především neinvazivních genetických vzorků vyhodnotit trend vývoje genetické diverzity a početnosti této okrajové rysí subpopulace obývající Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské Beskydy a Javorníky za období posledních pěti sezón 2016/17 až 2020/21. Vyhodnoceny byly i příbuzenské vztahy a prostorová aktivita vybraných jedinců. Získané genotypy byly doplněny o již dříve genotypované jedince. Celkem tak bylo za období pěti sezón zachyceno 37 jedinců (12 samic a 25 samců). Odhadovaná průměrná početnost populace činila 14 jedinců a efektivní velikost populace kolísala mezi 3,7 – 7 jedinci. Získané výsledky dokládají postupně se snižující genetickou diverzitu populace a zvyšující se příbuzenské páření, kdy koeficient inbreedingu v poslední sezóně 2020/21 zaznamenal nejvyšší hodnotu FIS= 0,169. Výsledky dále ukazují, že se zde jedinci aktivně rozmnožují, bylo zachyceno minimálně 15 potomků v průběhu sledovaného období, z nichž část se v oblasti usadila a rozmnožila. Prostorová aktivita rysů potvrdila propojenost horských celků i napojení na západokarpatskou populaci, kterou dokládá příchod několika nepříbuzných jedinců. Ve sledovaném období byli také zaznamenání čtyři jedinci, jenž migrovali směrem na západ mimo sledované území, ovšem při této cestě všichni až na jednoho zahynuly při střetu s dopravním prostředkem.
|
|
|
Hodnocení podmínek chovu zvířat v návštěvnických centrech NP Šumava
POPELÁKOVÁ, Zuzana
Při hodnocení chovu je nutné dbát na splnění několika podmínek, jako je fyzický a psychický stav zvířete, stáří a zdravotní stav daného jedince, vybavení výběhů a voliér, zajišťování vhodných klimatických podmínek v chovných ubikacích, způsob podávání krmení, napájení a jeho kvalita. Welfare neboli pohoda zvířat je v dnešní době stále více diskutovaným tématem. Podmínky welfare určuje tzv. "pravidlo pěti svobod" dle Webstra (1999), jehož dodržování stále není pravidlem. Z těchto důvodů se tato bakalářská práce zabývá podmínkami chovu a welfare zvířat v návštěvnických centrech na Borové Ladě, Srní a Kvildě. Cílem bylo vyhodnotit a následně vypracovat grafické návrhy a vizualizace voliér a výběhů tak, aby splňovaly stanovené požadavky welfare. Po celkovém vyhodnocení získaných informací a materiálů vyplývá, že návštěvnické centrum Srní je z hlediska welfare jako jediné naprosto vyhovující.
|
|
|
Analýza životaschopnosti ohrožených druhů zvířat v České republice
Šťastná, Andrea ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou životaschopnosti vybraných ohrožených druhů zvířat v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, kterým předchází definice analýzy životaschopnosti populace a obecný popis ochrany druhů. První část obsahuje stochastický model, který simuluje možné scénáře vývoje velikosti populace rysa ostrovida na území České republiky. Pro tvorbu tohoto modelu byl využit software Vortex. Druhá část je zaměřena na analýzu časových řad populací koroptve polní a ledňáčka říčního, kde byla data získána z České společnosti ornitologické. Tato analýza se snaží identifikovat vlivy, které mohou ovlivňovat životaschopnost obou druhů.
|
|
|
Populační hustota srnce obecného (Capreolus capreolus) v oblasti Hartmanicka (JZ Čechy)
Večeřová, Petra ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Rohla, Jan (oponent)
Tato diplomová práce vznikla na základě často diskutovaného tématu populační hustoty spárkaté zvěře. Sledovaná oblast se nachází v jihozápadních Čechách, v oblasti Hartmanicka. Větší částí zasahuje do území Chráněné krajinné oblasti Šumava a menší částí do území Národního parku Šumava, proto je tato práce zaměřena na populační hustotu srnčí zvěře. K určení populační hustoty byly použity dvě metody, jedna z přímých metod a jedna z nepřímých metod. Z přímých metod se používala metoda pomocí sčítání srnčí zvěře z posedů a z nepřímých metod byla využita metoda sčítání trusu na pravidelně čištěných plochách. Sčítání probíhalo na transektech o velikosti 200 m2 (100 x 2 m) nebo (50 x 4 m). Z uvedených výsledků vyplývá, že populace srnčí zvěře má dlouhodobě sestupný charakter. Nejvíce srnčí zvěř preferovala lesní mlaziny v nižších polohách, v nadmořské výšce 525 až 650 m n.m., naopak nejméně se vyskytovala v polohách o nadmořské výšce 950 až 1125 m n. m., z biotopů nejméně preferovala srnčí zvěř lesní porosty ve věku 81 let +.
|
|
|
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
|
|
|
Využití enrichmentu k aktivizaci rysa ostrovida (Lynx lynx) v zoo Ohrada, Hluboká nad Vltavou
FRÖHLICH, Marek
Environmentální enrichment napomáhá zlepšit komplexnost životního prostředí zvířat v lidské péči, podporuje pohodu zvířat, stimuluje aktivní a redukuje stereotypní chování, ke kterému často mají sklony šelmy v zajetí. Práce byla uskutečněna v zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou u dvou jedinců rysa ostrovida (Lynx lynx). Cílem bylo porovnat a vyhodnotit chování rysů v době s prvkem enrichmentu a kontrolním pozorováním; obohacení mělo stimulovat zvířata k aktivnímu chování.
|
|
|
Současný vztah obyvatel Šumavy k repatriované populaci rysa ostrovida (Lynx lynx).
ROCHOVÁ, Markéta
Rys ostrovid (Lynx lynx) byl na území České republiky vyhuben na počátku 19. století. Díky reintrodukčním programům se u nás od 80. let 20. století zase vyskytuje. Velikost jeho populace od roku 1996, kdy dosáhla maxima, klesá a to především vinou nelegálního lovu. Šumavská populace, která je naše největší, má asi 70 jedinců. Byly vytvořeny dotazníky pro školy pro vyhodnocení odlišností v přístupu k ochraně přírody na jednotlivých úrovních školství a dále dotazníky pro veřejnost a myslivce, které byly zaměřené na aktuální problematiku vztahu místního obyvatelstva k rysovi ostrovidovi. Cílem práce bylo stanovení závěrů a doporučení k zlepšení objektivní a správné informovanosti místního obyvatelstva o rysovi v jejich krajině se zaměřením na mládež a předškolní děti. Celkem bylo osloveno 432 dětí a studentů, 26 myslivců a 130 lidí ze Sušice a okolí. Byla zjištěna velmi dobrá úroveň vzdělání u žáků mateřských a základních škol. Potvrdilo se, že myslivci mají k rysovi převážně špatný vztah. Veřejnost má k němu naopak vtah především pozitivní.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Projekty aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Nová, Petra ; Marhoul, Pavel ; Kumstátová, Tereza
Snahou sborníku je pokusit se shrnout dosavadní zkušenosti s aktivní podporou některých ohrožených živočichů a využít je pro další rozvoj a zefektivnění projektů tohoto typu. Realizovaných projektů bylo velké množství, mnohé z nich po sobě nezanechaly žádnou publikační ani jinou stopu, jiné jsou zdokumentovány pouze nedostatečně a nelze je nijak hodnotit. Do hodnocení se tak dostaly zejména projekty hrazené z veřejných rozpočtů, u kterých je stanovena povinnost podání zprávy o realizaci projektu. Hodnoceny byly aktivity realizované od roku 1980, v případě, že byl určitý projekt významný z metodologického hlediska nebo má přímé vazby na současnost, bylo možno zahrnout i projekty starší. Hodnocení celostátně koordinovaných projektů a dále všech, u kterých došlo k jakýmkoliv reintrodukcím. Projekty byly věnovány těmto živočichům: vodní měkkýši, rak říční, motýli, blanokřídlí, ryby, obojživelníci, želva bahenní, ještěrka zelená, ostatní plazi, užovka stromová, hohol severní, drop velký, tetřev hlušec, čáp bílý, moták lužní, puštík bělavý, sova pálená, sýček obecný, sýc rousný, ledňáček říční, netopýři, sysel obecný, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
|
|
|
Metodika k monitoringu velkých šelem
Hnutí DUHA, Olomouc ; Kutal, Miroslav
Byla vytvořena Metodika monitoringu založená na validaci dat podle zkušeností obdobného projektu SCALP probíhající v Alpských zemích a s přihlédnutím k lokálním specifikům ČR . Metodika byla konzultována s AOPK ČR a stane se součástí monitoringu druhů Canis lupus, Lynx lynx a Ursus arctos dle Směrnice o stanovištích 92/43/ECC. Dle vytvořené metodiky bylo validováno 86 záznamů o druhu Canis lupus, 184 záznamů o druhu Lynx lynx a 26 záznamů druhu Ursus arctos v CHKO Beskydy.
|
host ::
RSS.